Soustředění mladých nadějí v Topolčanech
Mezinárodní soustředění mladých pingpongářů z Akademie stolního tenisu Zlínskeho kraje zahájila spolupráci se slovenským klubem Funstar Topoľčany.
Velikonoční svátky využili mladí hráči a hráčky stolního tenisu opravdu naplno – zúčastnili se soustředění ve slovenském klubu Funstar Topoľčany, kde zažili nejen intenzivní trénink ale i spoustu nových zážitků.
Tato akce nebyla jen o sportu. Hráči měli možnost poznat jiné tréninkové prostředí, navázat mezinárodní přátelství a získat cenné zkušenosti, které jim pomohou v dalším sportovním i osobnímu rozvoji.
To vše se děje v roce, kdy slavíme 100 let československého stolního tenisu, o to víc nás těší, že právě mladá generace navazuje na bohatou tradici setkávání českých a slovenských stolních tenistů a posouvá tento krásný sport dál.
Příspěvek číslo jedenáct tisíc
V roce, kdy český stolní tenis slaví 100 let od svého založení, mají své zajímavé kulaté jubileum také oficiální webové stránky České asociace stolního tenisu. Právě totiž čtete příspěvek, který má v redakčním systému číslo 11 000. To je bezpochyby úctyhodný počet.
Pojďme si připomenout, čím vším si stránky ping-pong.cz a obecně komunikační nástroje asociace prošly od roku 2002, kdy byly založeny a jaký je o ně zájem. Nejstarším textem, který můžete najít v historii novinek na tzv. starém webu (předchozí grafická a redakční verze, na kterou najdete tlačítko v dolní liště stávajících stránek), je informace z července roku 2003 o vystoupení českých naději na MEJ. Předchozí texty už se nedochovaly, což asi v tuto chvíli není to hlavní.
Nejdůležitější totiž je fakt, že webové stránky už bezmála pětadvacet let nepřetržitě přináší fanouškům informace o dění v českém a v jistém kontextu i světovém stolním tenisu. Dvakrát prošly modernizací a redesignem, naposledy v roce 2022.
Jen v minulém roce jsme zveřejnili 670 článků a přidali do galerie Flickr stovky nových fotografií. Právě moderní uložiště, ze kterého si můžete stáhnout libovolnou fotografii v plném rozlišení, se stalo velmi populární. Aktuálně je v něm přes 35 tisící fotek od mládežnických domácích turnajů až po snímky ze světových či evropských šampionátů. Nejsledovanější galerie mají kolem 4 tisíc shlédnutí, což nás všechny velmi těší.
Ale zpět do nedávné historie. V roce 2010 byl spuštěn výsledkový servis STIS a od sezony 2010/2011 funguje bez přestávky. Také on prošel několikrát modernizací, jednou z nejvýznamnějších v roce 2019. V současnosti přináší velmi přehledné informace a statistiky nejen všech soutěží v rámci ČAST, ale také statistiky jednotlivých hráčů a další zajímavosti. Moderní „on line“ dobu si bez tohoto komunikačního nástroje dnes jen těžko dokážeme představit. Ročně má STIS desítky milionů zhlédnutí.
Stejně jako si těžko dokážeme představit extraligová utkání mužů i žen bez možnosti sledovat je živě na streamu. První přenos z mužské extraligy byl v prosinci 2010 na YouTube platformě, ale velmi rychle vznikla ping-pong.tv a streamy z vrcholných akcí se staly naprostou samozřejmostí. Od roku 2018 jsou vybraná extraligová utkání a vrcholy turnajů komentovány a také vysílány na stanici ArenaSport. V tomto případě můžeme hovořit o vysokých tisících diváků, kteří si rádi pouští zajímavá utkání i ze záznamu.
K moderní době neodmyslitelně patří také sociální sítě. Účet na Facebooku má Český stolní tenis od roku 2012 a aktuálně má 15 tisíc sledujících. Instagram je pochopitelně o něco mladší. Účet máme od roku 2016 a také tady nás sleduje 15 tisíc uživatelů. Síť TikTok je v naší rodině nejmladší, ovšem vykazuje zajímavá čísla. Bezmála 200 tisíc sledujících a doslova šokem v počtu zhlédnutí bylo krátké video z výměny Pavla Širučka a Slováka Wang Yanga v kvalifikačním utkání o postup na ME před dvěma lety. Dosáhlo 55 milionů zhlédnutí a o práva na zveřejnění nás žádaly přední světové sportovní agentury. Dodnes je jedním z nejsledovanějších sportovních příspěvků na síti TikTok na světě.
Aby byl výčet našich aktivit úplný, nezapomeňme na populární PingCast, v němž si naši redaktoři zvou k rozhovorům hráče, trenéry a další osobnosti českého stolního tenisu. Včetně tzv. speciálů už má přes sto dílů.
Rádi bychom poděkovali všem fanouškům za vaši přízeň, i nadále se budeme snažit dělat maximum proto, abychom vám nabízeli relevantní a zajímavé informace z našeho sportu. Abychom nejen důstojně oslavili 100 let českého stolního tenisu, ale abychom také za stoly přilákali další nové talenty.
Mediální tým ČAST
Podělte se s ostatními o své oslavy
Máte v plánu v průběhu roku oslavit ve svém klubu výročí 100 let českého stolního tenisu? Podělte se o své zážitky s také ostatními. Pošlete nám text a fotografie, my je rádi zveřejníme na této straně na oficiálním webu České asociace stolního tenisu. Příspěvky můžete posílat e-mailem na adresu: jaroslav.odstrcilik@ping-pong.cz.
Od Stanislava Koláře k Haně Matelové
Od založení Ústředního výboru ping-pongového, který odstartoval organizovaný stolní tenis v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku uplyne 18. března 2025 přesně sto let. Dlouhých sto let, které lemují úspěchy československých a následně pak českých hráčů a hráček, trenérů, organizátorů turnajů, rozhodčích a řady dalších funkcionářů.
Stolní tenis se stal součástí široké sportovní rodiny, oblíbenou zábavou pro fanoušky a v jistém slova smyslu sportem, který si v nějaké podobě vyzkoušel snad každý člověk. Ten vrcholový pak pochopitelně vyžaduje tvrdý trénink, kvalitní podmínky pro přípravu, zkušené trenéry a spoustu trpělivosti. Jen tak se lze dostat mezi ty nejlepší z nejlepších a usilovat o to, po čem většina sportovců touží. Po medailích z mistrovství světa, mistrovství Evropy, olympijských her a dalších významných turnajů.
Českým hráčům a hráčkám se to v minulosti dařilo a stále daří. Stolní tenis byl v českých zemích od dvacátých let minulého století velmi oblíbený. A dávali to patřičně najevo i zakládající členové Ústředního výboru ping-pongového. Na prvním mistrovství světa v Londýně byla založena Mezinárodní federace stolního tenisu a Čechoslováci u toho významného aktu nechyběli. V knihovně lady Swaythlingové se v prosinci 1926 sešli zástupci devíti federací: Anglie, Československo, Dánsko, Indie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Švédsko a Wales. Na šampionátu v Londýně startovali také hráči Československa, ale v konkurenci zkušenějších soupeřů se neprosadili.
Netrvalo však dlouho a přišly první medaile. Na mistrovství světa 1930 v Berlíně bronzová v soutěži družstev, o rok později v Budapešti stříbrná rovněž družstva mužů, a navíc i dvě individuální medaile. Bronz vybojovali Jindřich Lauterbach s Karlem Svobodou v deblu a první medaili měla i česká hráčka. Marie Šmídová-Masáková skončila třetí ve čtyřhře s Němkou Monou Müllerovou-Rüsterovou. Čekání na tu nejcennější netrvalo dlouho.
Zlatá medaile (v minulosti nejčastěji pohár či plaketa) má ve sportu jasnou symboliku. Je dokladem vítězství a triumfu, dokladem toho, že byl sportovec sám, či společně se svým kolektivem nejlepší. První zlatou medaili pro československý stolní tenis vybojovalo na mistrovství světa 1932 družstvo mužů ve složení Stanislav Kolář (na snímku se svými vrstevníky Marií Kettnerovou, Bohumilem Hájkem a Antonínem Malečkem), Jindřich Lauterbach, Antonín Maleček, Michael Grobauer a Berdřich Nikodém. Stalo se tak ve Velkém sále Národního domu na Smíchově. Tato generace měla řadu následovníků, Čechoslováci se v první polovině minulého století stali světovou velmocí, své postavení si udrželi i po druhé světové válce a teprve až po nástupu asijských hráčů a hráček ze světové scény trochu ustoupili. Dařilo se jim však bojovat o stupně vítězů na mistrovství Evropy, která se hrají od roku 1958.
Jména jako jsou Bohumil Váňa, Ivan Andreadis, Ladislav Štípek, František Tokár, Marie Kettnerová, Marie Šmídová nebo Věra Votrubcová znali soupeři z celého světa. Jak by také ne, když dohromady nasbírala jen tato sedmička čtyřicet osm titulů mistrů světa. Ten poslední v roce 1957, kdy se ze zlatých medailí radovali Ivan Andreadis s Ladislavem Štípkem v deblu.
Jen o rok později se z další zlaté medaile, tentokrát ovšem na mistrovství Evropy, těšili rovněž v mužské čtyřhře Ladislav Štípek s Ludvíkem Vyhnanovským. Začala další „zlatá éra“ pro české barvy. Jaroslav Staněk, Vladimír Miko, Marta Lužová, Jitka Karlíková, Milan Orlowski, Ilona Voštová, Jindřich Panský, Marie Hrachová, Antonín Gavlas, Renáta Štrbíková a v neposlední řadě také čerstvě Hana Matelová (na snímku se svojí spoluhráčkou Slovenkou Barborou Balážovou). To je česká rodina mistrů Evropy ve stolním tenise.
Úspěchy za stolem by nebyly možné bez skvělých trenérů a také obětavých funkcionářů a organizátorů velkých turnajů. Také tento seznam by za sto let fungování byl pořádně dlouhý. V Československu a pak také samostatné České republice se konalo hned několik světových a evropských šampionátů, ten poslední v roce 2010 v Ostravě. Asociace pořádá už od svého založení v roce 1926 s drobnými přestávkami mezinárodní mistrovství Československa, od roku 2012 známého jako Czech Open Olomouc a nyní WTT Feeder Olomouc. Je velmi aktivní také co se týče pořádání mládežnických turnajů, zejména pak juniorského mistrovství Evropy. To letošní bude hostit v červenci Ostrava. Česko také hostilo dvakrát mistrovství Evropy veteránů a velmi oblíbený je rovněž turnaj Czech Para Open, na němž měří síly nejlepší para stolní tenisté světa.
V roce 2025 si řadu z těchto příběhů budeme při nejrůznějších příležitostech připomínat. A pochopitelně všechno pečlivě zaznamenávat. Sto let je mimořádně významné výročí věřme, že se ho podaří oslavit důstojně.